Zrovna je mi teď tak dobře a hezky na světě, že ani nevím, jak a kdy bych tohle povídání měla začít …

Před osmi lety, kdy jsem byla na první prohlídce prsou u doktora Hynka kvůli bolesti, ze které se vyklubala jen cysta? Nebo loňský listopad, kdy jsem byla na pohřbu pána, který mi připomněl mou pravidelnou preventivní prohlídku prsou? Nebo loňský prosinec, kdy prohlídka u doktora Hejnice nekončila vítaným „Všechno při starém, uvidíme se za rok“, ale poněkud děsivým „Tahle cysta se mi nějak nezdá, má divný okraj, raději bych nabral vzorek“. Loňskými Vánocemi, které jsem trávila s motýlky v břiše a snažila se ze všech sil, aby ani děti, ani zbytek rodiny netušil, jak jsem vyděšená? Asi se nakonec spokojím s 6. lednem, kdy byl znám výsledek biopsie a já v telefonu slyšela: „Přijďte prosím hned zítra ráno, něco tam máte“.